Jak na přihlášení na Facebook
Jelikož žijeme v době, v níž se stal internet plnohodnotnou součástí našich životů, nedá se ničemu divit, že stále ve větší míře vyhledáváme možnosti komunikace skrz něj. Již dávno jsou doby, kdy se lidé setkávali na veřejných prostranstvích. Nyní se těmito prostranstvími stali sociální sítě Je celkem jedno, kterou preferujeme, princip je stejný, umožnit sdílení myšlenek, fotografií i videí. A to je pouhý začátek. Nejoblíbenější sociální sítí se u nás bezezbytku stal Facebook. Ten nenápadně nahradil předchozího krále, kecálka Icq. Všechny ty nadstandartní služby spojené s plnohodnotnou sociální sítí zkrátka učarovaly lidem mladým i starým. Již dávno neplatí, že u obrazovek počítačů tráví čas jen mladá generace. Výhody online komunikace objevili i staří lidé, pro něž je to snadná cesta, jak být ve spojení se svými vnoučaty. A je úplně jedno, zda žijí na druhém konci republiky, chatovacímu oknu je to naprosto jedno. Avšak dnešní sítě již nejsou jen o té komunikaci, ve velkém nás vtahují i do světa her a různých zábavných aplikací.
Ale hezky od začátku. Prvotní myšlenka na vytvoření sítě usnadňující komunikaci mezi studenty pochází z hlavy Marka Zuckerberga. Ten také zanedlouho představil svůj projekt umožňující sdílet seznamy studentů přihlášených na určité přednášky. Sice se ještě nejednalo o sociální síť, tak jak ji známe dnes, ovšem tato původní myšlenka vedla k rozšíření idey. Mark hodlal vytvořit něco, co by studentům na Hardvardu zvládlo ulehčit vzájemnou komunikaci. To vyústilo k vypuštění thefacebook.com v únoru 2004. Již v tuto chvíli si Mark uvědomoval potenciál svého díla. Za necelé dva měsíce proto rozšířil pole působnosti i na další spřátelené univerzity. To mu v plné síle ukázalo genialitu prosté myšlenky. Zuckerberg bez nějakého většího přemýšlení ukončil své studium a společně se spolužáky Dustinem Moskovitzem, Eduardo Saverinem a Chrisem Hughesem, se vydal vstříc zářivé budoucnosti. V Palo Alto založili společnost, pod jejímiž křídly začaly provozovat Facebook, jehož působnost postupně rozšířili do všech univerzit v USA a přizvány byly i některé zahraniční.
O dva roky později se krom univerzit připojila i část nadnárodních společností, pro se tato sociální síť stala výtečným zdrojem potencionálních budoucích zaměstnanců. V tento okamžik byl jen krůček k vypuštění Facebooku k masovému využití. To se oficiálně stalo 11. srpna 2006, kdy si mohl vytvořit svůj účet každý starší třinácti let. Název si autoři nezvolili vůbec náhodou. Na amerických školách je nepsaným zvykem rozdávat studentům prvního ročníku papírové letáky s důležitými kontakty. Nejspíše i proto se jim přezdívá facebooks. To jen okrajově, abychom do budoucna znali odpověď na případnou filozofickou otázku, proč zrovna Facebook. Ale jedno se musí Marku Zuckerbergovi nechat, podařilo se mu naplno si prožít svůj americký sen. Se studentského projektu postavil akciovou společnost s hodnotou přes sto miliard a více jak třemi tisíci zaměstnanci. Facebook se stal kultem, nejrozšířenější sociální sítí, na níž se potkávají každodenně všechny generace.
Jak již bylo poznamenáno, připojit se k této sociální síti může každý starší třinácti let. Stačí se pouze zaregistrovat a pak již jen dohledat své přátele a být s nimi takto v kontaktu. Ač jeden čas kolovaly zvěsti, že by mohlo být užívání zpoplatněno, jednalo se opravdu jen fámu. Facebook je financován s reklamy na stránkách, která je cílená dle zájmů a preferencí jednotlivých uživatelů. To umožňuje zadavateli oslovit potřebnou cílovou skupinu a zvýšit tak úspěšnost své kampaně. To však již zbytečně zabíháme do podrobností, co běžného uživatele nemusejí zajímat. Pro něho ně podstatný fakt, že k vytvoření účtu nepotřebuje žádné zvláštní dovednosti. Jediné, s čím si vystačí je nacvakat do prohlížeče adresu facebook.com a přímo z prohlížeče si dopisovat, sdílet fotografie i hrát hry.